Résultats de "Vlastimil Vondruska" dans Toutes les catégories

Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala. Jenže herečka, která měla ztvárnit mučednici, zemře doopravdy. Hofmistr se však domnívá, že zemřít měla jeho dcera. Jiří Adam z Dobronína , který je na hradě také hostem, se pouští do diskrétního vyšetřování případu.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína se spolu se svými pomocníky Petrem a Rozárkou vydávají z rozkazu nejvyššího královského komořího Jana Popela z Lobkovic až na vídeňský císařský dvůr. Jejich úkolem je vypátrat špeha, který se vloudil do nejvyšších kruhů české šlechty a hrozí, že před blížícím se zemským sněmem prozradí nepovolaným důležité informace. Jiří Adam z Dobronína musí brzy čelit dvorským intrikám a sérii nebezpečných situací. Zdá se, že špeh, jinak zvaný „tichý jazyk“, může být kdokoli z mocných šlechticů...

Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem odjíždí z rozkazu nejvyššího komořího spěšně do Litoměřic. Čeká na něj úkol, o němž mu jeho nadřízený odmítl cokoli prozradit. Litoměřický probošt ho po příjezdu pozve na tajnou schůzku s několika urozenými muži. Jistému alchymistovi Theobaldinovi se podle všeho podařilo transmutací kovů vyrobit zlato.

I když se situace v Uhrách v polovině 16. století již trochu uklidnila a útoky Osmanů na nějakou dobu utichly, objeví se jiná nebezpečná a zdánlivě neřešitelná záležitost. Protože použití vojska je vyloučeno a rovněž vyslanec českého krále v Budíně má v tom ohledu ruce svázané, obrátí se královna Anna na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. Pán z Dobronína se rozhodne její prosbě vyhovět a vydává se na tajnou misi do Uher. Ale ještě dříve, než tam stačí dorazit, dojde k první vraždě, která cestu velmi zkomplikuje.

Písař královské komory Jiří Adam z Dobronína odjíždí jako vyslanec na dlouhou cestu ke dvoru anglické královny Marie. Společnost mu dělá krásná a inteligentní šlechtična Kateřina Dolanská, kterou poznal při svém vyšetřování v teplických lázních. Záhy se ukáže, že poslání Kateřiny, která se vyzná v diplomacii mnohem lépe než on, je ve skutečnosti úplně jiné.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu na Starém Městě pražském těžce raněného muže s ryšavými vlasy. Ještě než zemře, stihne Jiřímu Adamovi prozradit, že se chystá jakési spiknutí. Aby mohlo být jeho pátrání po vrazích úspěšné, rozhodne se Jiří Adam smrt onoho muže zatajit. Nejdříve však musí zjistit, jaké je jeho jméno a proč byl přítomen u všech událostí, které v poslední době otřásly Starým Městem. S pomocí svého služebníka bakaláře Petra a jeho ženy Rozárky pomalu začíná skládat střípky neuvěřitelného zločinu.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem a služebnou Rozárkou putuje na Moravu. Ačkoli tam byl vyslán z rozkazu nadřízených, těší se, že si po suchopárných povinnostech svého úřadu trochu odpočine u sklenky vína, které tu má lepší chuť než v hlavním městě. Protože nestojí o přílišnou pozornost, rozhodne se vyhnout Brnu a zamíří do Boskovic. Brzy se však dozvídá o náhlé smrti snoubenky Kryštofa z Boskovic, panny Žofky.

Šestidílná kronika severočeského podnikatelského rodu Heřmanů se odehrává v období od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na konci 18. století. Barvité osudy členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky učenci, se prolínají s příběhy rázovitých severočeských postav - hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i rozmanitými císařskými úředníky a kněžími.

Královského písaře Jiřího Adama z Dobronína pozve rakovnický hejtman Jindřich z Vřesovic na svatbu na hrad Krakovec. Jindřich a Jiří Adam spolu v mládí studovali a i po dlouhých letech se stále považují za důvěrné přátele, což je v nejistých časech panování krále Ferdinanda I. Habsburského vzácnost. Jindřich chce, aby se Jiří Adam trochu pobavil a po smrti manželky přišel na jiné myšlenky. Ani jeden však netuší, jak smutné rozptýlení jim svatba na Krakovci ve skutečnosti přichystá.

Jedním z osobních nepřátel Oldřicha z Chlumu byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Proto správce Bezdězu nesmírně překvapí, když biskup požádá krále Přemysla II. Otakara, aby Oldřicha poslal vyšetřovat do Brna. A ještě záhadnější je údajný důvod jeho cesty - krádež v klášteře tamních minoritů. Věci se stanou vážnějšími, když je ihned po jeho příjezdu brutálně zavražděn celerárius minoritského kláštera. Smrt hrozí i Oldřichovi a jeho pomocníkům, neboť se ukáže, že ve hře je cosi velice znepokojivého.

Čtvrtý díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny Čech a Moravy za vlády Ferdinanda I Habsburského. Jiří Adam přijíždí a nabrat nové síly do vyhlášených teplických lázní, ty se však záhy stávají dějištěm záhadných vražd mladých dívek. A tak Jiřímu Adamovi nezbývá nic jiného, než se opět pustit do vyšetřování. Pomocnou ruku mu nabídne inteligentní a charismatická šlechtična Kateřina Dolanská.

Pouť ke svatému Jakubovi do Compostely patří k vrcholným projevům křesťanské zbožnosti. Oldřicha z Chlumu dosud plně zaměstnávaly světské starosti, ale král Přemysl II. Otakar nařídí, aby jeho prokurátor byl členem družiny, která na zbožné pouti doprovodí jeho tetu abatyši Anežku. Ještě než výprava překročí hranice království, dojde k první vraždě. V blízkosti poutníků se začínají pohybovat papežovi vyslanci, tajemní templáři i zvědové francouzského krále.

Třetí díl kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát Jiřímu jeho představený nejvyšší komoří svěří vyšetřování velmi delikátního případu. V ženském klášteře v Doksanech dochází k podivným úmrtím jeptišek, s jejichž vysvětlením si nikdo neví rady. Aby bylo možné záhadu rozřešit, musí Jiřího pomocnice Rozárka naoko vstoupit do řádu.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. První díl se odehrává v letech 1400 až 1415. V té době se rodina Prokopů rozdělí, část se usazuje v Praze, zbytek zůstává v rodných jižních Čechách.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo,které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

"Podivná svatba na Lichnici" z detektivního cyklu Hříšní lidé Království českého Při ústupu českého vojska z Bavorska se dostane v Mühldorfu zadní voj do obležení. V něm bojuje i Oldřich z Chlumu. Rytířům se podaří probojovat na svobodu, ale i když by měli slavit, jejich velitelé Smil z Lichtemburka a Vok z Rožmberka jsou nervózní. Záhy poté pozve Smil Oldřicha na svůj hrad Lichnice, kde se má konat svatba jeho druhorozeného syna. Když Oldřich na hrad dorazí, uvědomí si, že něco není v pořádku.