Americká elegie

Ve své autobiografii vzpomíná nynější viceprezident USA na své dospívání v Middletownu v Ohiu, kde se dělníci po zrušení továren propadli na samé dno a nemohli se vymanit z bezútěšného života. Ve své autobiografii vzpomíná nynější viceprezident USA na dobu, kdy vyrůstal v Middletownu v Ohiu. Tamější dělníci se po zrušení továren propadli na samé dno a nemohli se vymanit z bezútěšného života. Důsledkem vzorců chování plynoucích z všudypřítomné chudoby a nezaměstnanosti byly těhotné teenagerky, domácí násilí, alkoholismus a drogy. K bizarním detailům memoárů patří miminka sající z dudlíků Pepsi-Colu či rázné babičky, které řeší každý problém tasením pistole. J. D. Vance měl štěstí a díky péči prarodičů a námořní pěchoty se vypracoval a mohl z Middletownu navždy odejít. Nejde ale jen o Middletown – tzv. bílé spodiny, nešťastných příslušníků amerického dělnictva, kteří krachem velkých továren přišli o své postavení, přestali mluvit jazykem elit a elity přestaly mluvit s nimi a nyní očekávají jen to, že se každá další generace bude mít hůře než ta předchozí, jsou v USA miliony.

Americká elegie bývá někdy označována jako cesta do hlubin duše voličů Donalda Trumpa. Jak tedy číst – či poslouchat – tuto knihu? Doporučuji považovat ji za důležitý dokument doby, který autorovi a protagonistovi v jedné osobě dopomohl k úspěšné podnikatelské a politické kariéře. To neznamená, že jejímu obsahu nemáme uvěřit. Vanceův příběh, bezesporu takticky stylizovaný, jak nám ho předkládá ve své Elegii, přesto obsahuje mnohá zajímavá fakta, cenné postřehy, pravdivé a poučné popisy jakož i autentické svědectví. Také politikův život je komplexní a nelze ho redukovat na prostý kariérní, nebo chcete-li, politický imperativ. Tomáš Klvaňa 2025