Autorka: Natálie Bulvasová

V prvním novoročním dílu zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová opět věnuje aktuálnímu dění na české taneční a pohybové scéně. Ohlíží se za dvěma komponovanými večery Baletního souboru Jihočeského divadla a Bohemia Baletu.

Českobudějovický program Next Place přináší generační výpověď o dospívání a hledání místa ve světě v choreografiích What’s Next? a My Place, které se liší autorským přístupem i pohybovým jazykem. Místo na zemi souboru Bohemia Balet ve spolupráci s kolektivem Fluō naopak otevírá otázku stylové jednotnosti programu a obměnu přináší zejména choreografií Green Notes. Epizoda připomíná také 125. výročí narození Kurta Joosse, jednoho ze zakladatelů Tanztheater, a přináší vzpomínku na nedávno zesnulou Miroslavu Pešíkovou, emeritní sólistku Národního divadla.

V závěrečné části dílu otevíráme debatu o pražských kulturních grantech, která se rozvinula kolem textů Jany Bohutínské a Jana Žůrka. S předsedkyní profesní organizace Vize tance Markétou Hrdličkou Málkovou si povídáme o kulturní politice hlavního města a jejích dopadech na oblast tance a pohybového umění. Epizoda je k poslechu ve všech podcastových aplikacích.

Autorka: Jana Návratová

Uplynulé parlamentní volby zamíchaly kartami a do čela našeho státu se dostala nová politická reprezentace. Změna je to razantní a diskuse o ní všudypřítomné. Ještě v době adventu jsme proto pozvali k rozhovoru do našeho podcastu Průvodce tancem v souvislostech Hanu Polanskou a Jana Žůrka, zástupce české umělecké sféry, kteří oba politiku intenzivně sledují, komentují a také se v ní angažují.

Hana Polanská, která kandidovala v parlamentních volbách za stranu Levice a často se na sociálních sítích vyjadřuje ke stavu současného světa a geopolitickým tématům, je angažovanou kritičkou neoliberálního kapitalismu a domnívá se, že toto zřízení za rouškou falešného pocitu svobody jedince, podporou soutěživosti a tlaku na výkon, plošně vykořisťuje a nechává moc hrstce jedinců.

Zatímco Hana hodně čerpá ze současné filozofie, akademických diskurzů, ale také z oblasti dance studies, Jan Žůrek vychází z praxe. Dlouhá léta organizoval mezinárodní festival Divadelní Flora, než se rozhodl vyzkoušet si „druhý břeh“ a vstoupil do komunální politiky, v níž se brzy dostal do poměrně vysoké funkce radního pro kulturu Olomouckého kraje. Jeho perspektiva je zkušenostní: „Vidím prekarizaci umělců na volné noze, vidím obrovské problémy v ohodnocování zaměstnanců v příspěvkových organizací v oblasti kultury a vidím reálné dopady na kvalitu tvorby,“ říká v našem podcastu a dodává, že v kultuře chybí nejen peníze, ale také kompetence na to, aby mohla být životaschopným odvětvím. O tom, jak hodnotí naši hosté míru relevance a angažovanosti současného umění v Česku, se dozvíte v dnešním dílu.

Autorka: Natálie Bulvasová

V posledním Průvodci tancem roku 2025 přinášíme přehled aktuálního dění na české taneční, pohybové a novocirkusové scéně. Redaktorka Natálie Bulvasová se ohlíží za novým projektem Baletu Národního divadla Brno 3 s názvem Masters, který otevírá téma tvorby pro zralé interprety, a za premiérou inscenace DVACETjedna Miřenky Čechové, která propůjčila své tělo dvaceti režisérkám, aby v krátkých fragmentech ztvárnily zkušenosti žen-umělkyň.

Za nový cirkus připomeneme kabaret Armagedon: Poslední derniéra souboru Losers Cirque Company, a za drag scénu inscenaci Fallen Olymp platformy PiNKBUS. Ta otevřela na webu Tanečních aktualit kritický dialog mezi dvěma autorkami, což poukázalo na možnosti vícehlasého čtení jednoho díla a naznačilo nový směr kritické reflexe.

Zazní také vzpomínka na právě zesnulého nizozemského choreografa Hanse van Manena a informace o jmenování Adama Halaše novým děkanem Hudební a taneční fakulty AMU. Hlavním tématem epizody je 30. ročník mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu. O jeho významu pro českou taneční scénu, konkrétních inscenacích i Kulturní stanici Galaxie, kde po dobu čtyř měsíců probíhal, hovoří režisérka a publicistka Hana Strejčková. Epizodu si můžete poslechnout na našem webu i ve všech podcastových aplikacích.

Autor: Josef Bartoš

Louskáček ruského choreografa Lva Ivanova z roku 1892 se stal fenoménem, který každoročně během adventního období láká do divadel početné publikum. Jedná se totiž o jediný baletní titulem s vánoční tematikou, a proto je mnohdy ideální volbou pro rodiny s dětmi. Adéla Pollertová, bývalá sólistka Hamburg Ballett a Baletu Národního divadla a hostka našeho dnešního dílu podcastu Průvodce tancem v souvislostech, kromě svátečního námětu zmiňuje, že důležitá je podle ní i ritualizace Vánoc, a právě Louskáček se stal její součástí. „Je to něco, co na Vánoce lidé chtějí. Louskáček je fenomén i proto, že jeho příběh není tak komplikovaný a pochopí ho úplně každý.” dodává Pollertová.

Taneční historička, kritička a pedagožka Katedry tance pražské HAMU Zuzana Rafajová však vzápětí upozorňuje, že Louskáček ani zdaleka nebyl fenoménem vždy. „V žádném případě to nevypadalo, že z něj bude taková bomba, jaká je dnes. Před 140 lety by to asi nikoho ani nenapadlo.“ Dobové kritiky tehdejší novince vyčítaly téměř vše, zejména choreografii a prostou dějovou linku. Naopak jejich autoři vyzdvihovali interpretační výkony a hudbu Petra Iljiče Čajkovského. Víme ale, že ani on nebyl z tématu Louskáčka nadšen. Navíc ho postihla rodinná tragédie; v období příprav mu zemřela sestra, a proto měl balet premiéru až v prosinci 1892, jak dodává Rafajová.

Louskáček se dočkal svého uvedení mimo Rusko až v roce 1908. Zajímavostí je, že si jej vybral tehdejší šéf Baletu Národního divadla v Praze Achille Viscusi a uvedl ho na jevišti naší první scény spolu se slavnou hostující primabalerínou Tamarou Karsavinou. Ke své slávě se ale Louskáček přiblížil v polovině 20. století, kdy jej pro soubor New York City Ballet inscenoval a následně nechal zfilmovat George Balanchine. Pollertová přitakává: „Amerika z Louskáčka udělala show a Evropa se pak inspirovala v tom, že by to mohl být dobrý kasaštyk.“

Proč je podle našich hostek Louskáček kýčem a verzi jakého choreografa či choreografky by rády viděly? Jaký nástroj musí nutně soubor do svých orchestrů zařídit, aby Louskáčka mohl hrát? A je Louskáček technicky náročný, nebo se naopak dá oproti jiným baletním titulům zvládat levou zadní? O tom si můžete poslechnout v podcastových aplikacích nebo po přihlášení na našem webu.

Autorka: Natálie Bulvasová

První prosincové vydání zpravodajského podcastu Tanečních aktualit Průvodce tancem přináší přehled premiér a projektů, které obohatily českou taneční scénu na sklonku podzimu. Nový díl se věnuje jak klasickým titulům, tak experimentálním formám a doplní jej téma práce se seniorskými interpretkami a interprety.

Redaktorka Natálie Bulvasová se ohlédne za plzeňskou La Bayadère Michala Štípy, kde se podle recenze Lucie Dercsényi potkává vizuální opulence s nedotaženým nastudováním. Podíváme se také na dojemnou a hravou inscenaci V parku Radima Vizváryho pro Laternu magiku, která citlivě pracuje s tématem stárnutí a tělesné paměti. Nechybí experimentální performance All Is Good in Heaven souboru Farma v jeskyni propojená s výstavou Davida Lynche v pražském DOXu, ani autorská inscenace žongléra Aleše Hrdličky Orbiting Zero budující černobílý vesmír plný kruhů, gravitace a iluzionistiky. Připomeneme odchod významné osobnosti české baletní scény Hany Machové-Jureczkové a v závěru se zastavíme u festivalu Bread & Dance, který letos ovlivnily i změny na České taneční platformě.

Hlavním fokusem epizody, jenž navazuje na Vizváryho inscenaci V parku, je zapojení tanečnic a tanečníků v seniorském věku do pohybové tvorby. V rozhovoru téma rozvede choreografka Ester Trčková na základě svých poznatků z tvorby inscenace Entropie. Představí, jaké jsou limity i potenciál starších těl na jevišti a co může mezigenerační setkávání taneční tvorbě přinést. Díl je již k poslechu ve všech podcastových aplikacích.

Autorka: Natálie Bulvasová

Druhé listopadové vydání zpravodajského podcastu Tanečních aktualit Průvodce tancem se nese v duchu oslav. Redaktorka Natálie Bulvasová přináší přehled událostí, které v uplynulých týdnech formovaly českou taneční scénu, od výročních titulů po novinky uvedené v Praze i v regionech.

Soubor DEKKADANCERS oslavil své desáté výročí energickou a efektní inscenací Studio 54, která přenáší na scénu ARCHY+ legendární newyorský klub. Další z reflektovaných premiér je Frida Mariky Mikanové z libereckého Divadla F. X. Šaldy, která v choreografii propojuje neoklasiku, flamenco a mexický folklor. V pražském Studiu Hrdinů uvedl performer Jan Bárta svou konceptuální performanci HIT s filozofickým přesahem. Ohlédneme se také za stoletým výročím narození primabaleríny Maji Plisecké a v souvislosti s novým vedením Národního divadla Brno mluvíme i o budoucí vedoucí Baletu Darie Klimentové.

Hlavním tématem epizody je padesáté výročí Pražského komorního baletu, které se proměnilo v oznámení o pozastavení činnosti. S šéfredaktorem Tanečních aktualit Josefem Bartošem rozebíráme, čím je soubor na české taneční scéně specifický, proč vůbec k pozastavení činnosti došlo a jak se projevuje jeho konzervativnost. Celý díl si můžete poslechnout ve všech podcastových aplikacích.

Autorka: Clara Zanga

Pohybové divadlo a tanec si jen zřídka nacházejí cestu do mainstreamových médií. Tvůrkyním inscenace Kuchyňské porno z uskupení Nebojsy se to však povedlo, aniž by měly za zády zkušený komunikační tým. Jak se jim to podařilo? Které největší prohřešky tanečníci v komunikaci s médii dělají? A funguje lépe silné téma, nebo propojení se známými osobnostmi? V podcastu Průvodce tancem v souvislostech o tom diskutovaly odbornice na kulturní PR Michaela Sikorová a členka uskupení Nebojsy Tereza Holubová.

Impulsem k vytvoření inscenace Kuchyňské porno se stala kniha právničky a publicistky Šárky Homfray Proč jsme tak naštvané? – feministický text o každodenních stereotypech a nerovnostech. Možná i tím, že tvůrčí trio ve složení Tereza Holubová, Kristýna Štarhová a Bára Viceníková vycházelo z relativně známé publikace, se jim podařilo oslovit diváky a divačky, kteří běžně na pohybové divadlo nechodí.

Úspěch inscenace podle Michaely Sikorové potvrzuje, že i alternativní umění může proniknout do širšího povědomí, pokud dokáže srozumitelně komunikovat své téma. „V dnešní době, kdy se kulturní rubriky slučují s lifestylovými, je klíčové stavět na silném tématu – ne nutně na známých jménech,“ vysvětluje. Kuchyňské porno tak díky propojení aktuálního společenského tématu, výrazné estetiky a přístupné formy zaujalo média i veřejnost a prodeje se zvyšují s každou reprízou. „Zjednodušit sdělení neznamená snižovat hodnotu díla. Naopak, někdy je nejtěžší být prostě srozumitelný,“ věří Holubová.

Autorka: Natálie Bulvasová

Listopadové vydání zpravodajského podcastu Tanečních aktualit Průvodce tancem přináší přehled tanečních premiér, které na české taneční scéně rezonují. Redaktorka Natálie Bulvasová se ohlíží za dvěma velkými baletními událostmi uvedené v Národních divadlech, jimiž jsou brněnský Kafka od Markéty Pimek Habalové a pražský Liliom v choreografii Johna Neumeiera. Zazní také ohlédnutí za intimním sólem Smoke and Mirrors souboru 420PEOPLE, které v prostorách Studia Maiselovka propojuje současný tanec, světlo a flamenco.

Připomeneme také čerstvé vítěze Cen Thálie 2025 v kategorii Balet, tanec a pohybové divadlo, v níž byli oceněni Romina Contreras a Federico Ievoli za své výkony v L’Histoire de Manon a Martin Talaga za drag performance v projektu PiNKBUS slovenský a žiadny iný. Cenu za Celoživotní mistrovství obdržela dlouholetá sólistka ostravského baletu Alice Kvasnicová.

Ve druhé části se epizoda tematicky obrací k současné kulturní politice, jež je po parlamentních volbách aktuální. Herec Jiří Šimek v rubrice Úhel pohledu otevírá diskusi o statusu umělce a nutnosti větší angažovanosti kulturní obce. V závěrečném rozhovoru představí nové vydání Dance Context Journal jedna z jeho editorek Zuzana Rafajová. Letošní číslo publikace se zaměřuje na identity v tanci, a nejen o tom, proč je dnes podstatné téma identit otevírat, si můžete poslechnout ve všech podcastových aplikacích.