Petr Lenc patří k lidem, kteří zásadně ovlivnili podobukrajiny po těžbě v Ústeckém kraji. Jako někdejší ředitel Palivového kombinátustál u proměny bývalých lomů v jezera Milada a Most. Dnes působí v těžebníchfirmách skupiny Sev.en Česká energie a konec uhlí sleduje z první řady – nejenjako technickou a energetickou změnu, ale i jako zásah do života lidí, obcí acelé krajiny. V novém díle podcastu Zelený čaj mluvíme o tom, kdy začalo býtjasné, že uhlí v české energetice končí, proč by se k němu podle Petra Lencemělo přistupovat s respektem, co se povedlo i nepovedlo u jezera Milada, pročnemohou být ze všech lomů nová koupaliště a jakou roli má v budoucnosti regionuhrát přirozená sukcese, ochrana přírody, čistá energetika i nová pracovnímísta. Rozhovor je o krajině po uhlí, ale také o paměti regionu, hornících aotázce, zda se z Ústeckého kraje může stát skutečný unikát ve střední Evropě.

Strážce Miroslav Rybář v rozhovoru líčí, jak vyměnilkancelářskou práci za náročný terén NP České Švýcarsko. Popisuje střety sagresivními turisty i bizarní situace, jako bylo vyvolávání deště tibetskýmimísami přímo v lese. Dozvíte se, jaké to je, když vás „vojna“ dožene v hořícímlese a popel se pod nohama změní v klouzavou past.

Sdílí i zkušenost s nenávistí některých místních obyvatelběhem velkého požáru a vysvětluje, proč po službě v divočině nejraději uniká kjazzové trumpetě.

Z naší krajiny zmizelo neuvěřitelných 70 % hmyzu? O této tiché tragédii biodiverzity, ale i o mýtech kolem požáru v Českém Švýcarsku a kontroverzním bonmotu, že „suché dřevo nehoří“, mluví v úvodním díle nového podcastu Zelený čaj profesor Jakub Hruška. Vysvětluje, proč nám krajina vysychá, i když množství srážek zůstává stejné, a co ve skutečnosti stojí za velkými lesními požáry.